Nakupujte po svém bez plastu? Fejk.

Na Seznamu publikovala začátkem června Anita Baselová článek a rozhovor s názvem „Ročně v Česku spotřebujeme 4 miliardy kusů mikrotenových sáčků. Ty už dále nejdou zrecyklovat.“

Už jsme si zvykli, že pod pláštíkem záchrany planety v rámci tažení proti plastům je řadou podnikatelů propagace svého byznysu. Nic proti tomu, pokud se používají korektní informace.

Fake 1 – nejhorší plastový materiál

   V rozhovoru/článku paní Hana Fořtová, spoluzakladatelka Frusacku říká: „Z nejhoršího plastového materiálu jsou vyráběny mikrotenové sáčky, ty jakkoliv dál už recyklovat nelze.“ To je ovšem účelová lež. Nejčastěji jsou i v obalovém sektoru používané dva typy polyetylénu: LDPE a HDPE. Zatímco LDPE (nízkohustotní) je převážně používán pro flexibilní obaly (fólie, sáčky, pytle), HDPE (vysokohustotní) je používán zejména pro obaly tuhé (lahve, přepravky, palety, sudy, IBC kontejnery). Výjimkou je patentovaná fólie MIKROTEN®. Tato fólie z HDPE má ve srovnání s LDPE fólií o 60 % vyšší pevnost a proto jsou sáčky na pečivo a zeleninu tak úžastně lehké. Sáček o rozměrech 20x30 cm váží necelé třičtvrtiny gramu, což je vynikající poměr hmotnosti obalu k hmotnosti baleného zboží: u kila rajských je to 1:1400. Vedle toho HDPE nachází řadu užitečných aplikací i v jiných sektorech, zmiňme alespoň dva: vodovodní potrubí a hračky (pověstný sklápěč Tatra 148 měly i moje děti). Vedle toho, že polyetylén je nejpoužívanějším plastem, má další výborné vlastnosti - vhodný pro kontakt s potravinami, 100% recyklovatelný, dobře svařitelný a při jeho spalování nevznikají škodlivé látky. 

Fake 2 – bez plastu

     Frusack je prezentován jako bezplast. Úvodní heslo webu https://frusack.com/ hlásá: Nakupujte po svém.  Bez plastu. Faktem ovšem je, že frusack je obal vyrobený z polymeru PLA neboli z biodegradovatelného plastu. Z plastu, tečka. A co se týče obchodních řetězců, viz článek Červená pro PVC i PLA, právě z důvodu nezajištěného systému sběru pro recyklování či kompostování. Plastové výrobky z PLA do žluté popelnice rozhodně nepatří. Ani Frusack, ačkoli žlutý web by mohl k tomu svádět.

Samostatnou kapitolou je získávání plastů z kukuřice: eroze půdy, náročnost na herbicidy a pesticidy versus americká GMO kukuřice, plodina náročná na dusík - nutnost průmyslových hnojiv: byznys pro Agrofert.

Neznalost? Zaslepenost? Podpásovka?

     Jak vidíme fejky na nás útočí nejen v politickém zápolení, ale svoji negativní roli sehrávají v konkurenčním boji. Je to dané neznalostí jak tvůrců, tak novinářů? Zaslepenou vírou ve svoje vlastní mesiánské počínání? Nebo prostě nefér konkurenční boj?

 Mikrotén