Pevnost nákladové jednotky je možné testovat provedením typové zkoušky. Jelikož všechny nákladové jednotky mají tendenci k deformaci, je v konkrétních normách pro balení popsána přijatelná deformace.
Podrobně je popsána rovněž metoda pro kvantifikaci různých druhů deformací. Nejdůležitější deformace se měří v rovině, která je souběžná s ložnou plochou, a vypočte se jako procentní podíl na výšce nákladové jednotky (když stojí na vodorovné podlaze). Tato elastická deformace musí být menší než 10 % a trvalá deformace po zkoušce musí být menší než 6 cm a než 5 %. Výrobky, primární obaly a sekundární balení nesmí vykazovat žádnou trvalou deformaci nebo poškození. Lze použít kteroukoli z těchto tří metod:
Zkouška náklonem
- Ve zkoušce náklonem se ložná plocha nakloní. Úhel naklonění 26,6° odpovídá setrvačné síle 0,5 g a úhel naklonění 38,7° odpovídá 0,8 g pro automobilovou dopravu (jednoduchá statická metoda podle normy EN 12195-1).
Zkouška zrychlením
- Při zkoušce zrychlením na úrovni palety se vyvinou setrvačné síly po dobu nejméně 0,3 s. Kratší doba trvání setrvačných sil by nemusela vést k největší deformaci stálého stavu deformovatelné nákladové jednotky. Aby zkouška mohla zahrnovat dynamické účinky, mělo by se použít zrychlení po dobu 0,05 s (dynamická metoda podle normy EUMOC 40509).
Zkouška zrychlením na úrovni vozidla
- Zkouška zrychlením na úrovni vozidla. Nákladová jednotka se umístí na vozidlo, které je řízeno po křivce ve tvaru S, aby se vytvořila setrvačná síla 0,5 g včetně dynamického účinku. Provede se nouzové zabrzdění, aby se vytvořila setrvačná síla 0,8 g. Podrobnější požadavky a metoda měření jsou popsány v evropské normě (dynamická metoda podle normy EN 12642).
